Analýza kamer

Při testování jednotlivých vad byla zařízení porovnávána mezi sebou, s cílem vybrat zařízení s nejlepšími vlastnostmi. Avšak z důvodu velké kombinace nastavení a nemožnosti porovnat všechna testovaná zařízení mezi sebou, například drony s pevnou ohniskovou vzdáleností a objektivy typu zoom s proměnlivým ohniskem, nelze jednoznačně říct, které zařízení je nejlepší. Proto vznikla tabulka s vyhodnocením vad napříč ohnisky, kde se nebere v potaz, že objektivy mají různé možnosti nastavení clony. Jejich hodnoty se při vyhodnocování do této tabulky zprůměrovaly a v tabulce jsou u každé vady a každého ohniska uvedeny tři nejlepší zařízení.

V testu vinětace je nejlepší napříč ohnisky objektiv Olympus M.Zuiko Digital ED 12-200 mm f/3,5-6,3, u kterého byly naměřeny nejnižší hodnoty při téměř všech clonových číslech i při změně ohniskové vzdálenosti. Úplně nejnižší hodnota byla naměřena při použití clony f/7,1 na ohnisku 25 mm. Objektiv Olympus M.Zuiko Digital ED 12-40 mm f/2,8 Pro se umístil na druhém pořadí také napříč všemi testovanými ohnisky. Nejnižší hodnoty dosahuje při použití clony f/7,1 a ohniskové vzdálenosti 17 mm. Z testovaných dronů všechny vykazují silnou vinětaci při všech clonových číslech. Podobně tomu je i u objektivů testovaných na fotoaparátu Nikon. Z testu vinětace dále vyplývá, že síla vinětace u objektivu klesá se zvyšováním clonového čísla. U dronů je efekt opačný, s vyšší clonou síla vinětace také roste.

Z analýzy chromatické aberace již nejde určit jednoznačného vítěze. Ve většině případů je to objektiv Olympus M.Zuiko Digital ED 12-40 mm f/2,8 Pro, avšak na ohnisku 28 mm byly lepší výsledky naměřeny u dronu DJI Mavic 2 Pro. Při změně clonového čísla se nedá říct, že bude vždy chromatická aberace. Každé testované zařízení má jinou charakteristiku, která je více popsána v kapitole 5.2. Žádná chromatická aberace v rohu snímku nebyla zjištěna u objektivu Olympus M.Zuiko Digital ED 12-40 mm f/2,8 Pro při použití ohniska 25 mm a clony f/7,1. Nejhorší výsledky byly naměřeny u objektivu Olympus M.Zuiko Digital ED 12-200 mm f/3,5-6,3, v mnoha případech dosahovala aberace přes 5 px.

Po vyhodnocení dat Modular Transfer Function, pomocí které se hodnotila ostrost optických členů jednak ve středu snímku, ale také v jeho rozích, bylo zjištěno, že objektiv s pevnou ohniskovou vzdáleností Sigma Art 35 mm f/1,4 je nejostřejší ze všech testovaných zařízení. A to jak ve středu snímku, tak i v jeho rozích. Nejvyšší hodnoty byly u něj naměřeny při cloně f/3,5, ale v rohu snímku při f/7,1. Pořadí dalších objektivů je celkem jednotné. Na ostatních ohniscích je nejostřejší Tamron AF 24-70 mm f/2.8 SP Di USD VC a hned po něm Olympus M.Zuiko Digital ED 12-40 mm f/2,8 Pro. Nejnižší hodnoty byly naměřeny u dronu DJI Mavic Mini a objektivu Olympus M.Zuiko Digital ED 12-200 mm f/3,5-6,3, který se svou charakteristikou nevypočitatelný, protože v nejednom případu je ostřejší více na rozích než ve středu snímku.

Distorze objektivu byla vyhodnocována podle toho, jaký průběh měla výsledná křivka distorze. Jako nejlepší zařízení byla vyhodnocována ta zařízení, která se svou křivkou nejvíce blíží k nulové ose. Na ohnisku 24 mm je to objektiv Olympus M.Zuiko Digital ED 12-40 mm f/2,8, který má soudkovitou distorzi. Nejhorší na tomto ohnisku je dron DJI Mavic Mini, jeho křivku vývoje distorze nelze zobrazit v grafu celou, protože odchylka, která byla u něj naměřena je příliš velká. Na ohnisku 28 mm je nejrovnější objektiv Olympus M.Zuiko Digital ED 12-200 mm f/3,5-6,3, který má soudkovitou distorzi. Podobně blízko nulové osy je objektiv Olympus M.Zuiko Digital ED 12-40 mm f/2,8, jehož hodnoty jsou záporné, jeho distorze je tedy poduškovitá. Největší odchylka byla opět naměřena u dronu. DJI Mavic 2 Pro má také velmi velkou odchylku. Při použití ohniskové vzdálenosti 35 mm byly nejlepší výsledky zjištěny u objektivu Olympus M.Zuiko Digital ED 12-200 mm f/3,5-6,3. Vzhledem k tomu, že byly naměřeny záporné hodnoty, je distorze poduškovitá. Velmi podobnou charakteristikou se k němu blíží i objektiv Olympus M.Zuiko Digital ED 12-40 mm f/2,8. Nejhorší testované objektivy na tomto ohnisku jsou objektivy na fotoaparát Nikon. I Tamron nebo Sigma mají oproti ostatním objektivům silnou soudkovitou distorzi. Na ohnisku 40 mm je nejrovnější objektiv Olympus M.Zuiko Digital ED 14-42 mm f/3,5-5,6 EZ Pancake. Stejně tak tomu je i na ohnisku 50 mm. Zde jsou však odchylky mezi zařízeními téměř zanedbatelné. Všechny objektivy mají odchylku do pěti mikronů ve vzdálenosti 14 mm od středu. Síla distorze podle výsledků měření klesá se zvyšující se ohniskovou vzdáleností. Na nejširším ohnisku je téměř vždy soudkovitá, se zvyšujícím se ohniskem se mění na poduškovitou. Nejlepší výsledky byly naměřeny na ohnisku 50 mm.

Úroveň šumu je velmi specifická vada, vzhledem k tomu, že umožňuje zkracovat čas závěrky, je u fotogrammetrie velmi důležitá a záleží na uživateli, co vyhodnotí jako velké množství šumu. Z výsledků však lze říci, že všechna testovaná zařízení vykazují do hodnoty ISO 400 velmi malé množství šumu – naměřené hodnoty nepřesahují hranici 0,03. Se zvyšujícím se ISO se odchylky mezi zařízeními zvyšují. Nejhorší výsledky byly naměřeny u fotoaparátů Olympus a dronu DJI Phantom 4 Pro. Obraz fotoaparátu Nikon D750 je i při hodnotě ISO 3200 stále velmi čistý.

Ve většině případů byly naměřené hodnoty nejlepší u objektivů značky Olympus. Je však potřeba zmínit, že fotoaparáty Olympus aplikují automaticky korekce na své snímky, a to i při vyvolání fotografií z formátu RAW. Jsou to především korekce vinětace a distorze.