Metody

Po obdržení zadání bakalářské práce byla provedena rešerše a studium zadaných pojmů. Testované vady jsou detailně vysvětleny v literatuře Manual od photography. Nejvíce informací bylo čerpáno ze stránek společnosti Imatest, která se profesionálně zabývá testováním techniky. Další informace a doporučení byly nastudovány z webu bobatkins.com zpracování rešerše byl navržen způsob a postup testování na jednotlivé vady, výběr testovaných zařízení a nastavení fotoaparátů.
Experiment byl prováděn za konstantních podmínek pro všechna zařízení tak, aby mohla být mezi sebou porovnatelná. Při fotografování na fotoaparáty s paticí blesku byl použit rádiový odpalovač a dvě záblesková světla. Byl použit expozimetr pro dosažení správné expozice fotografie. Při testování dronů a mobilního telefonu byla použita trvalá světla.

Použité metody

Pro testování vinětace bylo vyfoceno bílé plátno, které bylo rovnoměrně nasvíceno po celé své ploše. Pro účely fotogrammetrie byla využita maximální plocha tohoto plátna a při změně ohniska objektivu se vzdálenost mezi plátnem a objektivem zvětšovala. Pro stejná ohniska byly použity stejné vzdálenosti. Při fotografování na fotoaparáty byla použita záblesková světla. Při fotografování na drony a mobilní telefon byla použita trvalá halogenová světla.
Při testování chromatické aberace byl vytvořen testovací diagram, který byl umístěn na stěnu a nasvícen stejným způsobem, jako při testování vinětace. Z důvodu omezené tisknutelné velikosti byla vzdálenost mezi zařízením a diagramem menší. Byl kladen důraz na vyplnění snímače terčem, přičemž na fotoaparátech Olympus, které fotí ve formátu 4/3 byl terč oříznut na delší straně.
Vada MTF byla vyhodnocována na stejných snímcích, které vznikly při testování chromatické aberace. Byl však použit zcela jiný program a způsob vyhodnocování.
Při vyhodnocování úrovně šumu v obraze byl vyfotografován kalibrační diagram ColorChecker z minimální možné vzdálenosti. Při testování této vady nebyla potřeba záblesková světla, protože tato vada není ovlivněna objektivem, ale snímačem fotoaparátu. Proto byl nastaven expoziční režim priorita clony a čas byl zařízením dopočítáván automaticky.
Distorze objektivu byla testována vyfotografováním pravidelné mřížky, která byla promítnuta na obrazovku televize. Bylo pořízeno vždy pět fotografií z různých úhlů pro každé testované ohnisko na všech zařízeních.

Použitá data

Veškerá data, se kterými se pracovalo, jsou data primární a byla vytvořena autorem přímo pro tuto práci. Vzhledem k tomu, že cílem práce je analyzovat optické vlastnosti a charakteristiky vybraných zařízení, byly snímky vytvářeny přímo na těchto zařízeních
Pro účely bakalářské práce byly vytvořeny testovací diagramy, ze kterých byl nakonec použit pouze jeden, a to diagram, který vychází ze standardu eSFR ISO 12233 pro testování chromatické aberace a MTF.
Testovaná zařízení byla vybrána ta, která se mohou používat pro fotogrammetrické účely a zároveň aby byly otestovány různé systémy a různé velikosti snímačů. Proto seznam použité techniky obsahuje fotoaparát typu DSLR a fotoaparáty MILC, drony s různou velikostí snímače i mobilní telefon.
V rámci testování byla vybrána kamera Phase One, která se běžně používá při fotogrammetrických účelech. Tato kamera však nemohla být otestována, a to z důvodu pevně nastavené zaostřovací vzdálenosti na nekonečno. Proto snímky pořízené i ze vzdálenosti 10 metrů nemohly být zaostřeny a následně analyzovány.

Testovaná technika

Testované objektivy

Další použitá technika

Stativ Manfrotto Befree Advanced Alpha
Dvě záblesková světla GODOX AD600Pro s difuzory
Rádiový odpalovač GODOX Xpro-N
Halogenová světla

Použité programy

Zoner Photo studio X - přejmenování snímků a export z surového RAW formátu do TIFF
ArcGIS Pro - analýza vady vinětace
Adobe Illustrator CC - vytvoření testovacího diagramu
Adobe Photoshop CC - analýza chromatické aberace
Imatest Master - analýza MTF a úrovně šumu v obraze
Agisoft Metashape Professional - testování a analýza distorze objektivu
Microsoft Excel - zpracování naměřených dat

Postup zpracování

Postup zpracování je znázorněn na následujícím diagramu: